DomůO násČlenstvíČlánkyKontakty

23. 10. 2023

Metody sdílení elektřiny. Která se nejvíce vyplatí?

Sdílení elektřiny je účetní operace. To znamená, že obchodník vám v budoucnu, pokud budete členem společenství, fakturu poníží o cenu sdílené silové elektřiny. Množství vlastní sdílené elektřiny, kterou jednotliví členové společenství spotřebují, se ale může lišit. Závisí totiž na metodě rozúčtování či sdílení. Volba metody sdílení elektřiny závisí na poslancích, případně na Energetickém regulačním úřadu, kterému současný návrh novely lex OZE II dává za úkol vypracovat prováděcí předpis k praktickému fungování sdílení elektřiny.

V UKEN jsme vydali návod ke sdílení elektřiny, stáhnete si jej zdarma.

Jak funguje sdílení elektřiny ve společenství?

Lidé, kteří se rozhodnou založit energetické společenství, mohou investovat do společných výroben elektřiny (například do fotovoltaické nebo větrné elektrárny) nebo ke společné spotřebě (sdílení) nabízet přebytky z vlastního zdroje (typicky ze střešní solární elektrárny). Čím více vlastní elektřiny členové společenství spotřebují, tím méně jí musí nakupovat od obchodníka a více ušetří. Pokud členové komunity elektřinu spotřebovávají v době její výroby (tzv. soudobost výroby a spotřeby) méně zatěžují i distribuční soustavu v dané lokalitě.

Metody sdílení elektřiny

Praktické nastavení sdílení či rozúčtovávání elektřiny představuje zásadní dílek ve skládačce návratnosti projektů. Cílem společenství je v maximální míře svou elektřinu i spotřebovat, což ovlivňují právě metody sdílení elektřiny. Rozlišujeme 3 základní metody - statickou, dynamickou a hybridní neboli kombinovanou.

Statická metoda sdílení elektřiny

U statické metody proběhne jen jedno kolo rozdělení elektřiny. Sdílená elektřina se jejím prostřednictvím dělí podle předem stanovených procent. Pokud některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu nespotřebuje, nemůže být přiřazena jinému členovi společenství nebo aktivnímu zákazníkovi.

Výhodou statické metody je lepší předvídatelnost díky předem dohodnutým podílům na sdílené elektřině. Nevýhodou naopak je, že statický alokační klíč nevede k využití většiny elektřiny uvnitř společenství. Pokud člen v daném intervalu nespotřebuje, prodá se jako přetok do sítě. Metoda rovněž nevytváří další motivaci pro zvýšení soudobosti výroby a spotřeby.

Dynamická metoda sdílení elektřiny

Dynamická metoda rozdělování elektřiny je také jednokolová. Na rozdíl od statické metody je při ní zohledněna aktuální spotřeba elektřiny každého účastníka sdílení. Nejvíce sdílené elektřiny dostane ten, kdo v daném 15minutovém intervalu nejvíce spotřebovává. 

Díky dynamické metodě se ve společenství využije vyšší množství elektřiny, teoreticky až do výše jeho spotřeby v daném okamžiku. Mnohem více motivuje k soudobosti výroby a spotřeby, ale může nepřiměřeně zvýhodňovat jednotlivce s vysokou spotřebou oproti ostatním, kteří se snaží svou spotřebu snižovat. 

Hybridní metoda sdílení elektřiny

Hybridní (kombinovaná) metoda je dvoukolová. V prvním kole se postupuje staticky, podle předem stanovených procent. Pokud však některý účastník sdílení v daném 15minutovém intervalu sdílenou elektřinu nespotřebuje, zbývající elektřina se rozdělí mezi ostatní účastníky sdílení dynamicky, tedy podle jejich aktuální spotřeby. 

Kombinovaná metoda v sobě spojuje výhody statické i dynamické metody a do značné míry eliminuje jejich nedostatky. Z pohledu členů společenství ji lze označit za nejvíce spravedlivou - každý člen nejprve dostane svůj podíl elektřiny a zbývající elektřina se členům rozdělí dle jejich aktuální spotřeby.

Na infografice níže si prohlédněte modelový příklad rozdělování elektřiny v energetickém společenství. Pro lepší čitelnost lze infografiku otevřít v novém okně prohlížeče po stisknutí pravého tlačítka myši.

Infografika vychází ze studie Frank Bold Právní úprava komunitní energetiky v EU.

Využití různých metod v Evropské unii

Členské státy EU využívají různé metody sdílení elektřiny. Hybridní alokační klíč umožňuje třeba Francie, Brusel nebo Rakousko. Jiné země, například Řecko nebo Polsko zase elektřinu rozúčtovávají prostřednictvím tzv. net-meteringu, který umožňuje vyrobenou energii odebrat ze sítě později. Jedná se o obdobu virtuální baterie, jak ji někteří obchodníci s elektřinou nabízí i v Česku. Problém net-meteringu tkví v nulové motivaci k soudobosti výroby a spotřeby elektřiny, model motivuje primárně k maximalizaci výroby, což může ve výsledku neúměrně zatěžovat distribuční síť.

Zajímavou odchylkou je Itálie, kde net-metering doplňuje podpora v podobě feed-in tarifu (garantovaná výkupní cena za produkci obnovitelné elektřiny) a slevy na distribučním poplatku. Kombinace těchto opatření pak vede k posílení soudobosti lokální výroby a spotřeby elektřiny. Model však není u italských společenství oblíbený, protože je velmi složitý a administrativně náročný.

Existují i další, vlastní metody rozdělování elektřiny, které mohou spočívat například ve stanovení vícekolové statické metody, v odlišných způsobech rozdělování elektřiny v pracovní dny a o víkendech nebo v různých ročních obdobích. Možnost nastavení vlastního alokačního klíče umožňuje Francie. 

Článek čerpá především ze studie expertní skupiny Frank Bold: Právní úprava komunitní energetiky v Evropské unii. Sedm doporučení pro ČR. Psáno se svolením autorů.

Čtěte dále

Kontakt pro média

Anna Michalčáková
+420 605 038 162
anna.michalcakova@uken.cz