DomůO násČlenstvíČlánkyKontakty

6. 6. 2023

Elektřina jako řeka: Jak funguje sdílení v energetických komunitách?

Česká republika stále čeká na finální podobu komunitní energetiky. Jak bude sdílení elektřiny v praxi fungovat ale můžeme říct již nyní, protože nezávisí na legislativě, ale na fyzice. Možná jste se setkali s názorem, že sdílená elektřina zatěžuje distribuční soustavu, protože skrz ni putuje z jednoho místa na druhé (mezi členy energetického společenství a jeho výrobnami). Sdílená elektřina ale distribuční soustavu zatěžuje úplně stejně jako každý jiný malý zdroj energie.

Sdílení elektřiny neznamená její fyzickou přepravu z bodu A do bodu B, ale spočívá v úpravě faktury za elektřinu od relevantního dodavatele. Z fyzikálního hlediska totiž není možné, aby členové energetického společenství (ES) reálně odebrali z distribuční soustavy tu samou elektřinu, kterou do ní odeslali. Jakmile se elektřina vyrobená ES do distribuční soustavy jednou dostane, nelze ji nijak odlišit od zbytku elektřiny vedené v této síti. 

Elektřina jako řeka

Představte si elektřinu a distribuční síť jako řeku s přítoky. Když do ní (distribuční soustavy) po cestě vteče potok (elektřina z výrobny provozované ES), tak už nepoznáte, která část vody pocházela z tohoto přítoku. Cestu elektřiny v síti jednoduše nelze sledovat na úrovni jednotlivých elektronů. Lze jen změřit její množství při vstupu do sítě (řeky).

Elektřina vyrobená ES je při sdílení odeslána do distribuční soustavy, z níž mají následně členové společenství právo na poskytnutí stejného množství elektřiny. Proto je jedinou možností změřit celkové množství elektřiny vyrobené ES a následně jeho členům snížit účty za elektřinu o toto množství.

Sdílení elektřiny je účetní operace

Fungování sdílení elektřiny se dá také přirovnat k samospotřebě z fotovoltaické elektrárny (FVE) instalované na střeše rodinného domu. Sdílení se na faktuře za elektřinu projeví obdobně, jako když si rodina s vlastní střešní fotovoltaikou sama pokryje část své spotřeby a sníží odběr elektřiny od dodavatele. 

Čím více elektřiny si ES vyrobí, tím méně ji členové musí odebrat od klasického dodavatele, což jim šetří peníze a činí je více nezávislými na výkyvech energetického trhu. Sdílení elektřiny se přitom díky tzv. průběhovému měření odehrává téměř v reálném čase (resp. v patnácti minutových intervalech) spolu s tím, jak sdílený zdroj vyrábí elektřinu a posílá ji do sítě.

Sdílení elektřiny je proto ve výsledku pouze účetní operací. Celkové množství elektřiny poskytnuté dodavatelem se na faktuře sníží o množství elektřiny, které ES sdílelo s konkrétním členem. Členové ES se zároveň předem dohodnou, v jakém poměru si sdílenou elektřinu rozdělí.

Společenství hradí plné distribuční poplatky

Podle současného návrhu zákona se distribuční poplatek (tvořící část každého účtu za elektřinu) platí i za veškerou elektřinu sdílenou v rámci ES. Z povinnosti platit distribuční poplatek podle stávajícího návrhu novely energetického zákona (lex OZE II) neexistuje žádná výjimka pro komunitní energetiku. V budoucnu o ní však může rozhodnout Energetický regulační úřad jako součást reformy tarifní struktury. Lokálnost výroby a spotřeby elektřiny v energetických společenstvích podporují například v Rakousku formou slevy na distribučním poplatku pro lokální a regionální společenství, a to ve výši od 28 % do 64 %.

Zástupci rakouského občanského energetického společenství (Bürgerenergiegemeichschaften) Ourpower, které působí na celém území Rakouska.

Kdo a jak zatěžuje distribuční soustavu?

Sdílení samo o sobě je účetní operace a není způsobilé zatížit distribuční soustavu. Možnou zátěž pro distribuční soustavu představují pouze výrobny elektřiny provozované ES, přičemž míra této zátěže se nijak neliší od ostatních výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Možnost připojení výroben do konkrétní části sítě navíc vždy předem posuzuje distributor. V rámci tohoto procesu má distributor možnost odmítnout připojení, pokud existuje prokazatelný nedostatek kapacity sítě, nebo pokud by následkem připojení mohlo dojít k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu distribuční či přenosové soustavy.

Sečteme-li tedy všechny výše uvedené argumenty, je zřejmé, že reálným dopadem sdílení elektřiny je pouze to, že dodavatel musí členům snížit účet za spotřebovanou elektřinu, protože si část elektřiny ES vyrobí samo.

Autor: Jan Bakule

Čtěte dále

Kontakt pro média

Anna Michalčáková
+420 605 038 162
anna.michalcakova@uken.cz