zavřít
Rádi vám fungování UKEN přiblížíme, probereme možnosti vašeho členství a míry zapojení a zkonzultujeme vaše očekávání.
Vyplňte prosím formulář níže, do dvou týdnů se vám ozveme. Prohlédněte si také podrobnosti k členství.
11. 4. 2023
S blížícím se příchodem komunitní energetiky do České republiky se množí otázky, jak budou konkrétní společenství fungovat, jaký bude jejich právní rámec a kdo se do nich bude moct zapojit. Odpovědi na tyto otázky nám poskytují dva typy komunit – občanská energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie.
Oba typy komunit vychází z evropského práva, odkud se koncept komunitní energetiky dostává do České republiky. Pro obě společenství platí, že jejich hlavním účelem není tvorba zisku, nýbrž poskytování environmentálních, hospodářských a sociálních výhod členům a lokalitě, kde žijí. Zároveň musí být oba typy založeny na principu otevřenosti, dobrovolnosti a demokratického rozhodování. Žádný z nich však není specifickou právnickou osobou. Sami zakladatelé si mohou zvolit, zda jim bude vyhovovat spíše forma spolku, družstva či kapitálové společnosti.
Typy komunit naopak odlišuje, jaký druh energie mohou z obnovitelných zdrojů vyrábět. Zatímco občanská energetická společenství (OES, v českém návrhu zákona nazývána pouze jako energetická společenství) jsou limitována pouze na elektřinu, společenství pro obnovitelné zdroje energie (SOZE) můžou investovat i do tepelné energie.
Liší se také v otázce členství a toho, kdo může mít v komunitě poslední slovo (provádět účinnou kontrolu). Zatímco v OES může být členem kdokoliv, od fyzických osob, podniků, až po samosprávy, členem SOZE se nikdy nemůže stát velký podnik. Navíc zde mohou reálně rozhodovat pouze členové, kteří žijí v blízkosti komunitních zdrojů energie.
Připravovaný návrh novely energetického zákona LEX OZE II reflektuje požadavky evropského práva velmi pečlivě. Podmínku blízkosti pro možnost vykonávání kontroly nad SOZE například splňuje ten, kdo skutečně žije, či má sídlo, v okrese, kde se nachází většina zdrojů energie společenství.
Aby bylo zajištěno, že sdružení nebudou zakládána za účelem zisku, platí pro obě pravidlo, že mohou mezi své členy rozdělit maximálně 50 % svého výdělku. Zbytek je třeba investovat do rozvoje a potřeb komunity.
Oba typy společenství se také těší stejným právům na poli elektroenergetiky a mohou elektřinu sdílet, vyrábět ji, dodávat nebo s ní obchodovat.
Podobnou úpravu forem energetických komunit zná i rakouské právo. SOZE je dokonce výslovně zakotveno jako regionální uskupení výrobců a spotřebitelů energie spojených sítí nízkého či středního napětí. Na rozdíl od OES také mají jeho členové nárok na přiměřenou slevu z poplatků za distribuci. Tu v českém návrhu nenajdeme, ale snad se jí dočkáme v nové tarifní struktuře, kterou připraví Energetický regulační úřad.
Může se tak jednat o sdružení pár sousedů, místního malého podnikatele a obecní organizace, které si vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a při sdílení platí méně za využití distribuční sítě.
Je třeba zmínit, že podle současného českého návrhu, může být členem SOZE i člověk z druhého konce republiky, nesmí však vykonávat účinnou kontrolu nad komunitou a geografická blízkost je proto výhodou.
Autor: Václav Prais
Anna Michalčáková
+420 605 038 162
anna.michalcakova@uken.cz
