Lex OZE II projednají poslanci. Představujeme klíčové body

29. 8. 2023, Praha – Návrh novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II, dnes projednává Poslanecká sněmovna. Na pořadu schůze začínající v 10:00 je návrh zařazen jako první bod. Pokud Lex OZE II poslanci skutečně projednají, stále je reálné schválení novely do konce roku 2023 a počátek její účinnosti od 1. 1. 2024. Společenství by elektřinu mohla začít sdílet od 1. 7. 2024 [1].

Unie komunitní energetiky (UKEN) novelu vítá, a protože od počátku prosazuje funkční komunitní energetiku, považují její členové za zásadní opravit dva nedostatky:

• Upřesnit způsoby sdílení elektřiny přímo v textu zákona tak, aby umožnil rozdělování elektřiny podle aktuální spotřeby členů společenství (tzv. kombinovaná metoda sdílení s dynamickým prvkem). 
• Zrušit či zmírnit příliš restriktivní omezení, že žádný člen nesmí držet více než 10 % hlasovacích práv. Pro samosprávy navrhujeme omezení zrušit a pro ostatní zvýšit hranici nejméně na 25 %.

„Návrh novely je kvalitní, a proto jej podporujeme i přes jeho nedostatky. Dobrou praxí ze zahraničí je upřesnit způsoby sdílení elektřiny přímo v textu zákona. Například v Rakousku a Francii je přímo na úrovni energetických zákonů garantováno, že členové společenství si mohou sdílenou elektřinu rozdělovat podle své aktuální spotřeby, tedy za využití dynamické metody. Ta je totiž zásadní pro návratnost projektů a pro využití maxima vyrobené elektřiny v rámci komunity,” zdůrazňuje Eliška Beranová, právnička Frank Bold a vedoucí legislativní pracovní skupiny UKEN. 

‍

‍

Návratnost investice je pro komunitní projekty klíčová, jak nám ukazují příklady bytových domů, které se rozhodly využívat společnou fotovoltaiku. „Naopak statická metoda, která se již dnes může využívat v bytových domech, se v praxi ukazuje jako spíše nevýhodná. Elektřina se jejím prostřednictvím rozděluje podle předem stanovených podílů, bez ohledu na aktuální spotřebu. Pokud v daný časový úsek spotřebuji méně elektřiny, než je můj podíl, nemohu se o zbývající elektřinu podělit se sousedem, který by ji využil. Místo toho ji musím levně prodat obchodníkovi a soused ji od něj musí draze koupit. To nedává smysl,” doplňuje Beranová.

Ve vládním návrhu novely se bez předchozího projednání s resorty a dalšími partnery, například obcemi, objevilo omezení výkonu hlasovacích práv na 10 %. Cílem komunitní energetiky je demokratizace a otevření energetického trhu novým subjektům. Příliš striktní omezení ale může vést k nezájmu investorů se v energetických společenstvích více angažovat. Navrhujeme proto omezení zrušit pro samosprávy a pro ostatní subjekty zavést limit 25 %.

‍

‍

„Energetická společenství budou zakládána na popud obcí a měst společně s občany a místními firmami. Pokud ale někdo investuje do energetického společenství více, je logické, že si chce nechat i vyšší kontrolu, než je navržených 10 % hlasovacích práv. Společenství potřebují mít v zákoně oporu, nikoliv být svázána přísnými restrikcemi. Navrhujeme proto úplné uvolnění limitu pro obce a omezení na 25 % hlasovacích práv u ostatních subjektů,” upřesňuje Ondřej Pašek, expert na komunitní energetiku Hnutí DUHA a vedoucí dotační pracovní skupiny UKEN.

[1] Ustanovení ke sdílení mají v novele odloženou účinnost právě od 1. 7. 2024.

Čtěte dále

• Liberec je prvním krajským městem, které se stalo členem UKEN
• Jak funguje komunitní energetika v Rakousku?
• Malá česká firma jako průkopník udržitelných řešení
• Metody sdílení elektřiny. Která se nejvíce vyplatí?