UKEN: Škrty MŽP v KOMUNERGu berou peníze obcím a lidem

Unie komunitní energetiky (UKEN) varuje před navrženou revizí Modernizačního fondu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v ní plánuje seškrtat o 74 % program KOMUNERG, jediný zdroj podpory na rozvoj komunitní energetiky. Podle UKEN tento krok vytváří nejistotu pro připravované projekty a zasáhne obce a domácnosti, kterým komunitní energetika přináší levnější, čistou a lokální elektřinu a peníze do regionů. UKEN proto místo zásadních škrtů požaduje nápravu podmínek programu, které energetickým společenstvím vytvářejí zásadní překážky pro jeho využití.

‍

O peníze přijdou lidé a obce

Navržená revize počítá se snížením alokace programu KOMUNERG z původních 3,8 miliardy na 1 miliardu. Program přitom nabízí energetickým společenstvím dotace a zvýhodněné úvěry na obnovitelné zdroje energie, baterie a chytré řízení na budovách členů z řad obcí, domácností a firem. 

Je proto zásadní pro naplnění potenciálu sektoru komunitní energetiky. Ta přináší obcím i občanům snížení účtu za energie, elektřinu z místních a čistých zdrojů, posiluje lokální soběstačnost a stabilitu sítě nebo vytváří místní pracovní příležitosti a zadržuje finance přímo v regionech.

Omezení prostředků směřujících do lokálních energetických projektů občanů, obcí a firem je navíc v přímém kontrastu s nejnovějšími daty ukazujícími, že největšími příjemci veřejných podpor v loňském roce se staly velké energetické korporace v čele s holdingem EPH.

‍„Dotace v energetice mají v první řadě pomáhat běžným lidem, samosprávám a místním společenstvím srážet účty za energie a posilovat energetickou soběstačnost regionů. Právě to je cílem programu Komunerg. Jeho seškrtání na čtvrtinu znamená, že Ministerstvo životního prostředí  přímo rozporuje snahu vlády snižovat ceny energie pomocí domácích zdrojů,“ říká Ondřej Pašek, vedoucí pracovní skupiny dotace Unie komunitní energetiky.

Požadavky UKEN: Místo škrtů oprava parametrů

Místo radikálních škrtů navrhuje UKEN opravu některých parametrů programu, které se v prvních měsících po jeho spuštění ukázaly jako zásadní překážky pro jeho čerpání. Podmínky Komunergu jsou v mnoha ohledech přísnější než u dalších programů Modernizačního fondu. Žadateli přitom smějí být pouze energetická společenství splňující zákonný zákaz vyvádění zisků a požadavek na reinvestici výnosů nebo jejich využití ve prospěch místních komunit.

Sektor naráží především na tyto hlavní překážky, které je potřeba upravit:

‍

• Podmínka 60 % spotřeby ve společenství: V důsledku povinnosti programu Komunerg spotřebovat i ve dnech s maximální výrobou 60 % energie z podpořených zdrojů přímo ve společenství musejí společenství plánovat pouze menší elektrárny. Naplnění podmínky ztěžuje i absence dynamického klíče sdílení, kvůli které nelze elektřinu sdílet maximálně efektivně.

• Omezené možnosti připojení k síti: Podmínky omezují přístup ke Komunergu i pro rozsáhlé území především na jižní Moravě, kde nelze splnit požadavek na připojení všech zdrojů do sítě s rezervovaným výkonem minimálně 30 %. I v těchto oblastech by přitom mohla společenství zajišťovat projekty pro samozásobení obecních budov či malých firem.

• Přežité územní limity: Nadbytečnou překážkou je i požadavek na sdílení maximálně v rozsahu 3 obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Toto omezení bylo v energetickém zákoně jen dočasně a od 1. 8. 2026 přestane platit. Pravidla Komunergu ho ovšem vyžadují i nadále.

‍

Příklady z praxe

‍„V okolí Brumovic je dnes prakticky nemožné připojit nový výrobní zdroj s přetoky do distribuční soustavy, obdobná situace je na hladině vysokého napětí. Ve většině případů jsou nabízena pouze připojení bez přetoků nebo s velmi omezeným rezervovaným výkonem. Výzva přitom požaduje rezervovaný výkon minimálně ve výši 30 % instalovaného výkonu výrobny. Projekt tedy není problém připravit ani financovat, ale pravidla nám jej znemožňují technicky realizovat,” upozorňuje předseda Energetického družstva Hotař Daniel Ullmann.

‍„Naše firma se specializuje na projekty zaměřené na komunitní energetiku, a to od fáze konzultací, studií proveditelnosti přes vlastní realizaci až po záruční a pozáruční servis. Pomáháme zejména Místním akčním skupinám či přímo konkrétním obcím a městům identifikovat příležitosti a následně vhodné varianty dále rozpracovávat. V současné době máme připravených několik projektů navázaných na dotaci Komunerg, kde obce již investovaly do předrealizačních příprav. V případě výrazného omezení či výpadku dotace Komunerg by zde obce mohly přijít o své již investované prostředky," říká Ivo Stanislav ze Zihos Energy.

‍„Díky Komunergu můžeme vytvořit místní energetickou infrastrukturu, jejíž přínosy zůstávají přímo v regionu. Výrazné snížení alokace může znamenat, že část již připravovaných projektů na podporu nedosáhne nebo bude muset být odložena. Obce a energetická společenství v posledních letech věnovaly čas, práci i vlastní prostředky přípravě projektů a nastavování systému komunitní energetiky. V této fázi potřebujeme především stabilní a předvídatelné podmínky. Pokud stát chce, aby se komunitní energetika v České republice skutečně rozvíjela, musejí mít obce a energetická společenství jistotu, že projekty, které začaly připravovat, mají reálnou perspektivu uskutečnění,” vysvětluje Magdalena Chytrová, předsedkyně ENERKOM Růže.

‍„V Mladé Boleslavi jsme založili energetické družstvo, které postupně propojuje město, veřejné instituce, bytové domy, firmy i další partnery s cílem vyrábět, sdílet a efektivně využívat vlastní čistou energii. S využitím Komunergu připravujeme výstavbu nových fotovoltaických elektráren, bateriových úložišť i systémů chytrého řízení spotřeby tak, aby přínosy zůstávaly přímo v našem regionu. Klíčové však je, aby podpora komunitní energetiky měla dlouhodobou kontinuitu. Energetická společenství připravují své projekty na několik let dopředu a potřebují stabilní a předvídatelné podmínky, které jim umožní plánovat další rozvoj s jistotou,” zdůrazňuje Petr Servus, náměstek primátora Mladé Boleslavi.

‍

Dále čtěte:

• ‍Program KOMUNERG je klíčový pro rozvoj komunitní energetiky v Česku