Energetická společenství po roce fungování: Pilotní projekty volají po systémových změnách, aby mohly zapojit více občanů

Češi se vrhli do sdílení, za první rok komunitní energetiky se ke sdílení elektřiny registrovalo téměř 42 000 výrobců a odběratelů a nasdíleli si více než 33 GWh elektřiny. Vzniklo také prvních 57 pilotních projektů, zejména energetických společenství, která představují komplexnější podobu komunitní energetiky. Ve svém rozvoji a snaze o zapojení co nejširší skupiny občanů a lokálních podnikatelů však pilotní projekty naráží na nedostatečný podpůrný rámec a regulační překážky. Bez rychlých změn však hrozí, že se slibný rozvoj komunitní energetiky zastaví a její přínosy pocítí pouze úzká skupina nejvytrvalejších, zejména z řad samospráv.

Praha, 29. srpna 2025 – Rok po spuštění sdílení elektřiny v České republice čelí energetická společenství třem zásadním překážkám, které komplikují jejich rozvoj a zapojování místních občanů a podnikatelů. Pilotní projekty upozorňují na chybějící podporu z avizovaného dotačního programu KOMUNERG, neefektivní pravidla sdílení a nedostatečnou ekonomickou motivaci k lokální výrobě a spotřebě. Bez rychlého řešení těchto problémů hrozí, že ekonomické přínosy komunitní energetiky pocítí pouze ti nejvytrvalejší, zejména samosprávy, ale přímo k občanům a místním podnikatelům nedoputují. Na bilančním setkání pořádaném expertní skupinou Frank Bold a Unií komunitní energetiky se na tom shodli zástupci energetických společenství.

Chybějící dotační program KOMUNERG ohrožuje investiční plány

Zatímco teplárny, velké fotovoltaické elektrárny a průmyslové provozy již téměř vyčerpaly své dotační programy z Modernizačního fondu, energetická společenství stále čekají na spuštění programu KOMUNERG. Ten měl být podle původních plánů vyhlášen již letos na podzim, jeho spuštění se však opakovaně odkládá. Společenství by díky němu měla získat prostředky potřebné zejména na systémy pro efektivnější hospodaření s energií, na budování samostatně připojených baterií nebo na výstavbu komunitních elektráren také u projektů, kterých se přímo neúčastní samosprávy.  samostatně připojených baterií nebo na výstavbu komunitních elektráren i u projektů, kterých se přímo neúčastní samosprávy.  

„Program KOMUNERG představuje pouhých 1,5 % všech prostředků Modernizačního fondu, přesto naráží na odpor silných zájmových skupin, které by tyto finanční prostředky raději využily pro sebe ," upozorňuje Eliška Beranová, právnička expertní skupiny Frank Bold a Unie komunitní energetiky. „O to více však oceňujeme dosavadní podporu a práci ze strany SFŽP, který nyní spuštění KOMUNERGu intenzivně chystá. Bez investiční podpory společenství své plány naplno nerozjedou, nezapojí do projektů tolik občanů a místních podnikatelů. Celý slibný rozvoj tohoto sektoru se zpomalí a zůstane zejména u samospráv, přestože potenciál je i u dalších subjektů."

Zbytečně přísná pravidla sdílení snižují možné úspory

Druhým velkým problémem jsou neflexibilní pravidla sdílení elektřiny nastavená Energetickým regulačním úřadem. Současný jednokolový statický alokační klíč nutí společenství nad 50 výrobců a odběratelů dělit vyrobenou elektřinu podle předem stanovených pevných podílů bez ohledu na aktuální spotřebu členů. V důsledku toho přicházejí společenství o 30 až 50 procent vyrobené elektřiny, kterou by jinak mohla efektivně využít.

Navíc musí tento klíč každý měsíc upravovat, aby zohlednily změny v členské základně a optimalizovaly využití energie. Takový postup je administrativně i finančně náročný .  

„Dalším omezením je limit pěti výrobců, od kterých může jeden odběratel získat sdílenou elektřinu. To prakticky znemožňuje větším odběratelům pokrýt významnější část spotřeby ze sdílení a výrazně komplikuje také využití bateriových úložišť, která lze aktuálně nabíjet rovněž pouze z pěti výroben,“ doplnil Daniel Ullmann z energetického družstva Hotař.

Řešením by i podle zkušeností ze zahraničí, např. ze Slovenska, bylo zavedení dynamické metody sdílení, která rozděluje vyrobenou elektřinu podle aktuální spotřeby členů bez početních omezení výroben. Energetický regulační úřad původně přislíbil její zavedení do poloviny roku 2026, nyní se však objevují signály o možném odkladu až na rok 2028. Tato metoda by přitom byla výpočetně jednodušší, a tedy i levnější pro provoz EDC.

Atraktivitě sdílení pomůže zvýšení ekonomické motivace

Pro zvýšení atraktivity komunitní energetiky je potřeba vytrvat v pobídkách podobně jako v Rakousku nebo Portugalsku. Zatímco např. v Portugalsku jsou občané a podnikatelé motivováni nižšími distribučními poplatky při lokální výrobě a spotřebě elektřiny, v České republice tato pravidla zatím platí pouze na úrovni jednotlivých bytových domů.

Studie provozovatelů distribučních sítí z Belgie a zkušenosti z Rakouska přitom potvrzují, že energetická společenství mohou výrazně pomoci distribuční síti tím, že zajistí spotřebu elektřiny přímo v místě výroby. Pro rozvoj tohoto potenciálu je však nutné zavést síťový tarif pro sdílení na stejné napěťové hladině a zvážit další pobídky, jako jsou daňová zvýhodnění nebo odpuštění poplatku na podporu OZE při sdílení.

„Komunitní energetika může ochránit naše občany, obce a lokální firmy před cenovými výkyvy na energetických trzích a zvýšit jejich energetickou nezávislost. Máme 57 pilotních projektů připravených ukázat cestu, ale bez systémových změn zůstane jejich potenciál prospět co nejširší skupině obyvatelstva nevyužitý," dodává Beranová. „Pokud tyto změny zvládneme postupně zavést během letošního a příštího roku, přeměníme desítky rozpracovaných projektů, jejichž tahouny jsou nyní zejména samosprávy, v hmatatelné přínosy také pro český průmysl, podnikatele i domácnosti."

‍

Kontakty:

Eliška Beranová, právnička, Frank Bold, Unie komunitní energetiky

+420 773 759 209, eliska.beranova@frankbold.org

Martin Vérteši, PR specialista, Frank Bold

+420 705 720 824, martin.vertesi@frankbold.org