Ohlédnutí za konferencí URBIS: Úspěchy i výzvy komunitní energetiky

Konference URBIS 2025 nabídla jedinečnou příležitost ohlédnout se za dosavadním rozvojem komunitní energetiky v Česku a načrtnout její další směřování. Programový blok Unie komunitní energetiky přinesl pestrou škálu zkušeností, inspirativních projektů i debat o překážkách, které je třeba překonat. Podívejte se na záznam konference.

Programový blok UKEN na konferenci URBIS 2025 otevřel ministr životního prostředí Petr Hladík. Ve svém vystoupení zdůraznil, že komunitní energetika dnes už není jen vizí, ale konkrétní možností, jak zvyšovat energetickou soběstačnost a flexibilitu domácností, obcí i firem.

„V Elektroenergetickém datovém centru je registrováno 23 tisíc uživatelů, můžeme vytvářet komunity, nově máme schválenou akumulaci, agregaci a flexibilitu. Už dává smysl do komunitní energetiky zapojovat baterie, odkládat spotřebu nebo naopak vytvářet zdroje flexibility jako takové,“ uvedl ministr Hladík.

Zároveň upozornil, že komunitní energetika má před sebou ještě řadu výzev, což potvrzují i dosavadní pilotní projekty podpořené Ministerstvem životního prostředí. Zmínil také, že k dalšímu rozvoji pak přispěje efektivnější alokace kapacity distribuční sítě a tarifní struktura, která bude více reflektovat vzdálenost mezi místem výroby a spotřeby elektřiny.

Na vystoupení ministra navázal Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno, který představil výhled energetického mixu tepláren a plány na snižování emisí.

Komunitní zkušenosti z první ruky

Po úvodním příspěvku následoval dynamický formát PechaKucha, ve kterém se představily projekty komunitní energetiky z různých koutů Česka:

‍

• Adéla Pixová z Enerkomu Růže zdůraznila potřebu rozmanitého energetického mixu pro různé skupiny odběratelů – od domácností přes zemědělce až po obce. Vyzdvihla, že energetická společenství stojí na odhodlání a nadšení svých členů a přiblížila i sdílení tepla v obci Svatý Jan nad Malší.

• Dále vystoupila Drahoslava Smetanová z Energetického společenství Zlín, které sdružuje kromě statutárního města také tamní dopravní podnik, zoologickou zahradu, technické služby, základní školu či městské divadlo. Společenství zahrnuje 146 objektů a jeho páteří jsou fotovoltaické elektrárny. Do budoucna plánují 18 FVE s celkovým výkonem přes 2,2 MWp.

• Radim Man z firmy Eldaco představil občanské větrné elektrárny a zkušenosti se zapojením veřejnosti do projektů větrných elektráren. Například v Rozstání na Drahanské vrchovině se na tamní občanské větrné elektrárně podílelo 400 akcionářů a dividendy se dnes pohybují kolem 20 %. Eldaco spolupracuje i se spolkem Vítr v krajině, který pomáhá zapojení obyvatel do těchto projektů.

• Starosta obce Soběhrdy, Pavel Bartík, popsal cestu své obce ke komunitní energetice. Motivací obce byly zejména vysoké náklady na elektřinu, které představovaly 5 % ročního rozpočtu. Postupně proto v Soběhrdech začaly s optimalizací spotřeby, výměnou veřejného osvětlení, instalací fotovoltaických elektráren i sdílením elektřiny. Zdůraznil také, že pro malé obce je vstup do komunitní energetiky složitý z důvodu omezených lidských kapacit.

• Tomáš Jagoš ze společnosti CEJIZA představil krajské energetické společenství Jihomoravského kraje. Tamní sdílení elektřiny v menším měřítku už nyní pomáhá například výjezdovým stanicím IZS. Spuštění plného provozu plánuje energetické společenství na podzim 2025 a už od začátku se bude jednat o komplexní projekt zahrnující 250 členů a přes 600 odběrných míst. Naráží však na problémy se statickým alokačním klíčem, nutností výměny elektroměrů a budováním nových rozvoden.

‍

Jak zapojit obce a občany do komunitní energetiky

Následovala panelová diskuze, ve které se diskutující zaměřili na to, jak úspěšně zapojit obce a občany do komunitní energetiky. Účastnili se jí Ondřej Pašek z energetického družstva Hnutí Duha, Wojciech Belch z UCEEB a Michal Svoboda z Národní sítě Místních akčních skupin. Zdůraznili, že klíčová je podpora motivace obyvatel, dostupné dotační tituly, získání přízně lokálních autorit a zjednodušení celého procesu, aby byl pro komunity co nejpřístupnější. 

„Naše zkušenost z energetického družstva Hnutí Duha ukazuje, že důvodem, proč se lidé přidávají do komunitní energetiky je to, že chtějí brát osud do vlastních rukou. Že se chtějí zapojovat do něčeho, co je nové, co je zajímavé, co je zmocňuje a dává jim možnost se podílet na energetické transformaci. Zároveň to, co jim nejvíce brání, je fakt, že zapojení do komunitní energetiky je pořád strašně složité,“ přiblížil Ondřej Pašek z Hnutí Duha.

Debatující se dále shodli na tom, že pro začínající projekty je klíčové začít s menšími kroky, které přinesou co největší úspory.

‍

Vnitřní ekonomika energetických společenství

Blok o ekonomice energetických společenství zahájil Karel Srdečný ze společnosti Ekowatt. Ve svém příspěvku se zaměřil na ekonomická úskalí fungování energetických společenství. Upozornil také na problematické postavení obchodníků, kteří nesou odpovědnost za odchylku, a podrobně rozebral, co lze z ekonomického hlediska od komunitní energetiky očekávat. 

Vhled do ekonomiky komunitního sdílení v zahraničí pak nabídl Christian Hofmann z rakouského společenství Energie Gemeinschaft Göttweigblick. Popsal, že tamní energetická společenství poskytují stabilní příjmy pro výrobce i stabilní ceny pro spotřebitele, avšak podle zákona nesmí generovat zisk a fungují tedy s minimální marží. Představil také byznys model svého společenství, které sdílí 1 GWh elektřiny z 200 fotovoltaických elektráren díky zapojení více než 60 investorů. Na závěr zdůraznil, že pro dlouhodobou udržitelnost nesmí projekt stát jen na dobrovolnících, ale musí být schopen financovat práci profesionálů. 

Tuto zkušenost potvrdil i Jiří Krist z Enerkomu Opavsko, podle něhož je energetické společenství rentabilní při výrobě kolem 3 000 MWh – což je v regionu reálné například díky odběru energie opavským dopravním podnikem nebo zapojení bioplynových stanic jako zdrojů výroby.

Sdílení v bytových domech

Poslední část programového bloku UKEN se věnovala specifikům sdílení elektřiny v bytových domech.

Lukáš Janota z EnerCo Solutions upozornil, že současná legislativa znevýhodňuje větší bytové domy a znesnadňuje jejich zapojení do širší komunitní energetiky. Sdílení je podle něj dnes ekonomicky efektivní především u menších domů s jednou hlavní domovní skříní.

Petr Wolf z UCEEB pak ukázal, jak různé spotřební návyky ovlivňují efektivitu sdílení, a zdůraznil význam správného rozložení alokačních klíčů.

Na závěr bloku nabídla Andrea Kubernátová z Enerkomu Plzeňsko zkušenosti z energetického společenství se zaměřením na SVJ a bytové domy. Zdůraznila, že právě pro SVJ by byl velkou pomocí srozumitelný průvodce, který by je krok za krokem provedl celým procesem sdílení energie. Dodala, že i domy, které chtějí být pouze aktivními odběrateli a ne výrobci, by si zasloužily možnost čerpat dotační podporu.

‍

Čtěte dále

• LIFE ENERCOM Facility: Nová podpora pro energetická společenství napříč Evropou

• Progresivní obchodníci jdou vstříc komunitní energetice

• Osmička opatření uvolní kapacitu sítě a ušetří miliardy na investicích