Kulatý stůl UKEN představil výzvy i příležitosti financování energetických společenství

Jak posunout projekty energetických společenství ze „startupové“ fáze k finanční udržitelnosti? Jak zajistit výnosy, snížit rizika a najít vhodné modely financování? A čím se inspirovat v zahraničí? Právě těmto otázkám se věnoval kulatý stůl pořádaný Unií komunitní energetiky. O možnostech financování komunitních projektů na něm diskutovali zástupci energetických společenství, odborníci UKEN i představitelé Ministerstva životního prostředí.

Inspirace z Bavorska

Úvodní příspěvek přednesl Norbert Zösch ze Stadtwerk Haßfurt, městské energetické společnosti z Bavorska, která už řadu let úspěšně kombinuje solární, větrné i bioplynové zdroje. Ukládá také energii do bateriového systému nebo využívá přebytky ke generování vodíku. I díky tomu je toto energetické společenství ve své spotřebě soběstačné – v roce 2023 dosáhlo dokonce trojnásobných přebytků. Zösch zároveň zdůraznil, že dlouhodobý úspěch je založen na důvěře a možnosti obyvatel aktivně investovat do projektů, které přinášejí užitek celé komunitě a zároveň jsou návratné.

První zkušenosti a limity

Následně se představilo energetické družstvo Hotař, které plánuje vytvořit lokální mikrogrid propojující obecní budovy – například školu, obecní úřad a sokolovnu. Součástí projektu má být i kogenerační jednotka o výkonu 130 kW tepla a obecní sdílené elektromobily. Podle zástupců družstva jde o ekonomicky udržitelný model, zatím však naráží na regulační překážky: významnou bariérou je skutečnost, že bez zavedení dynamického alokačního klíče není možné efektivně řídit sdílení výroby a spotřeby elektřiny, což výrazně omezuje efektivitu celého projektu.

Své plány představilo také společenství Energetika Liberec, které v rámci své strategie klimatické neutrality plánuje investice do výstavby nových fotovoltaických elektráren a dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Investice by liberecké energetické společenství chtělo financovat z podstatné části prostřednictvím dotací. Nejnovější dotační výzvu KOMUNERG ale nejspíš využít nedokáže, jelikož nesplní podmínku nasdílení 60 % denní spotřeby.

S prezentací vystoupil také ENERKOM Slovácko, který dnes sdružuje na 110 členů a dohromady spravuje instalovaný výkon 600 kWp. Společenství plánuje komunitní bateriové úložiště, které bude využívat infrastrukturu budovanou pro dobíjecí stanici elektromobilů v obci Suchá Loz. Na tomto projektu spolupracuje s distributorskou společností E.ON – ta bude financovat stavbu dobíjecí stanice, bateriové úložiště pak hodlá ENERKOM financovat z dotačních programů KOMUNERG a RES 4+. Společenství zároveň připravuje zapojení členů s bioplynovými kogeneracemi a malými vodními zdroji.

Dotační příležitosti a limity komerčního financování

Ivo Marcin ze Státního fondu životního prostředí následně představil nedávno vypsaný dotační program KOMUNERG. Zdůraznil, že výzva přináší díky kombinaci dotace a úvěru větší flexibilitu než klasické dotační schéma, nicméně nemá ambici pokrýt celé spektrum potřeb komunitní energetiky. KOMUNERG tak má být především impulzem pro první investiční projekty energetických společenství, které by podle fondu měly v budoucnu přejít na komerční financování.

V závěrečné prezentaci pak představila poradenská společnost Enviros výsledky své rešerše o stavu financování komunitní energetiky. Její analýza ukázala, že pozice energetických společenství je velice složitá zejména vůči bankám. Finanční instituce se totiž obávají komplikované vlastnické struktury, kdy mohou členové ze společenství odcházet, a také nejistoty cashflow modelu. Krátká finanční historie a neziskový charakter společenství navíc snižují jejich bonitu a znesnadňuje přístup ke komerčním úvěrům.

Od dotací k ekonomické udržitelnosti

V navazující diskusi se účastníci shodli, že klíčové je dostat projekty ze „startupové“ fáze do stavu, kdy budou dlouhodobě udržitelné a financovatelné i mimo dotační programy. Energetická společenství však upozorňovala na bariéry v podobě překážek sdílení, připojování zdrojů do sítě a vysokých vstupních nákladů. Nízké počáteční výnosy sotva pokrývají provozní náklady, natož aby jim umožnily tvorbu rezerv na budoucí investice.

Jako částečné řešení do budoucna byly zmiňovány také PPA smlouvy, tedy dlouhodobé smlouvy mezi dodavatelem elektřiny a odběratelem. Cestou by mohlo být rovněž větší zapojení samotných členů společenství do investičního financování nebo úprava regulace tak, aby se zohlednila nižší zátěž distribuční sítě při lokálním sdílení elektřiny – například prostřednictvím nižších distribučních poplatků podle toho, jaké distribuční hladiny energetické komunity skutečně využívají nebo na jakou vzdálenost elektřinu sdílí.

Ondřej Pašek, vedoucí pracovníci skupiny dotace UKEN, shrnul za organizátory: „Energetická společenství přicházejí s mnoha různými projekty, které nejen produkují čistou energii, ale mohou pomáhat také balancovat distribuční síť nebo poskytovat mobilitu seniorům v malých obcích. Jejich aktuální situace je plná rizik a porodních bolestí, řadu z nich lze ale překonat – ať už s pomocí veřejné podpory programu Komunerg, tak pomocí  zlepšení funkcí Energetického datového centra při sdílení.”